+Game over

1.kapitola: Tady se ale vážně nedá spát!

5. března 2008 v 17:21 | Ajja Pensivell
"CRRRR..."
Musím konstatovat, že prostě nechápu toho magora co vymyslel, že budeme, jako my, studenti vstávat v pondělí ráno do něčeho tak stupidního a primitivního jako je škola. Vždyť ho muselo napadnout, že je to blbost tisíciletí... Ten člověk měl určitě nějakou zhoubnou žížalu v mozku, místo hlavy tykev a na nose okurku. Ovšem neměl bych diskriminovat zeleninu. Jednoduše řečeno: Ten člověk byl pěknej idiot.

Prolog, aneb moje oblíbená hra nejen skončila...

16. února 2008 v 23:47 | Ajja Pensivell
Prolog

Už když mi bylo čtrnáct, tak jsem tušil, v čem je ten hlavní problém. Nikdy jsem ovšem nebyl ochoten to veřejně přiznat. Ono, zkuste se dobrovolně podepsat do této kolonky, to je přímo společenská sebevražda a tak trochu "nechutnost", jak by řekla naše vláda, ovšem bez grád.
Tuto jistě děsivou skutečnost jsem pochopil už tehdy, kdy jsem slyšel svého otce se takto nelichotivě vyjádřit k těmto vztahům.
Tehdy jsem si taky zakázal svoje city a potlačil jsem je kamsi do bot, vědom si toho, že to otci v životě nepřiznám.
Vzpomínám si, kolik nocí jsem prospal s tou samou vidinou otce, jak na mě s otevřenou pusou zírá a snaží si sám sobě namluvit, že to byl jen vtip. Blbý vtip. Jenže kdyby byl, tak bych tam sakra nestál a neříkal mu to, vystavujíc se jeho přísným očním bulvám. Zkrátka jak to říct..., takové vtipy se prostě nedělaj. Obzvlášť ne v naší rodině.
 
 

Reklama